Nejsou to vůbec USA, NATO, Rusko, Ukrajina, Čína a jiné země, které se proti proti sobě staví a bojují, ale je to jejich přirozenost, nízké pudy, hmota – příroda (matka), která pomocí velmocenských uskupení, vědeckotechnického pokroku, krizí, válek, masakrů a jiného utrpení sužuje, vychovává neblahými zkušenostmi a ničí nevědomé lidstvo.
Povýšenost rozumu a lidí, kteří se domnívají, že jsou to oni, kdo ovládá přírodu, je více než směšná. Tolik ješitně vynášený rozum pouze pracuje v intencích a režii iluze své nadřazenosti, pudů, hmoty…
Jenom hloupý řidič se domnívá, že řídí auto po silnici, zatímco je to auto a silnice, kterým se podřizuje. A tak je to se vším. Je to objektivní realita (hmota), která svému závislému odrazu vnukává inteligenci a schopnosti, které bez ní nemá. (Lze se snadno o tom přesvědčit.)
Nepřátelským štvaním, sycením nenasytných žádostí, bouřením nenávisti a nízkých pudů, se válka postupně vymyká kontrole, ovládá nepřátele a připravuje apokalypsu, jakých zde již bylo více.
Do poslední chvíle před potopou lidé smilnili, pili, žrali a srali, píše se v Bibli o jedné ze světových katastrof, která upadla v zapomnění.
Ostatně již jenom minulé století stálo za to, a nepřátelské napětí mezitím opět nebývale nabylo na síle.
Zlobíte se na někoho druhého? To se pouze zlobí a bouří příroda ve vás na přírodu, v někom druhém – to příroda, hmota, napětí či utrpení se bouří a zlobí na sebe samotné.