Pád Tibetu mnohé velmi mrzí. Jedni jsou zklamáni, protože byla zmařena zcela ojedinělá a výjimečná kultura, a druzí kvůli tomu, že přišli pěkně zkrátka.
V zasvěcených kruzích se mluví tom, že Tibet byl zničen, protože se nechal připravit o nauku. Dokonce se ví i o snahách tibetských poslů za II. světové války o povolání jistého představitele tibetské nauky z středu Evropy zpět do Tibetu. Avšak již vůbec se nemluví o tom, proč se Tibet o nauku (dharmu) nechal tak nepředloženě připravit?
Vždyť Tibet byl plný klášterů a mnichů, takže náboženská společnost (shanga) zcela převládala na společností občanskou, kterou navíc vlastně potlačovala.
Vše má přece své příčiny. Vše souvisí se vším, a každá událost je pouze článkem jednoho nekonečného řetězu příčin a následků. Pouze podšití mudrcové Západu tvrdí, že zlo vzniká bez příčiny, pouze řízením několika paranoidních jedinců. Konfigurace Tří klenotů (buddha, dharma a sangha) je křehkou a variabilní konstrukcí. Kdo se v ní trochu vyzná, nemusí dále číst. Čtvrtý klenot byl v dobách historického Buddhy (Siddhárthy Gautamy) samozřejmostí, nad kterou nebylo nutné nijak uvažovat.
Bílá hora a Černé údolí. Souvislost protikladů (yang a yin). Jakoby Čechy byly protikladem nejvýše položené země světa. Zlí jazykové v této souvislosti hovoří o Praze, která byla založena řádem bílých asijských bratří, jako o prahu do podsvětí, do nižších světů. Kde je mimozemský (podzemský) portál dolů (yin), je pochopitelně i nadzemský (mimozemský) portál nahoru (yang). Také jste si všimli, že iluzí času jsou události posunuty jaksi mimo sebe? Neplatí stejný posun i v případě prostoru? Není takový posun dán omezeností mysli, a nikoliv realitou?
Není-li sangha, dharma i buddha jsou zbyteční. Tibet nepadnul kvůli dharmě a buddhům, těchto členů (klenotů) tam bylo vždycky dost, ale padnul kvůli úpadku a selhání sanghy a umoření celé společnosti. Není ztráta půdy pod nohama příčinou pádu? Není lid a země jedno? Což vykořeněný lid neodumírá a neztrácí zemi, matku, vlastní vlast? Na druhé straně je však jaksi osvobozující pravdou, že národ, který neexistuje, nijak netrpí.
Čínský mistr umění války, mistr Sun, zdůrazňuje, že jsou-li vojáci připraveni, mají-li podporu obyvatel, vojevůdce se vždycky najde. Nejsou-li obyvatelé připraveni, nemohou poskytovat podporu vojákům, a vojáci i vojevůdci jsou pak zcela zbyteční. Není pak žádného důvodu, proč bojovat. Což z podobných důvodů neopustil zhrzený mudrc Lao C´ Říši středu (Čínu)?
Čína svůj dnešní problém již pochopila, a proto se k nelibosti globalistů vrací se ke své konfuciánské tradici trvající více jak 3.000 let. Vracejí se i jiní, a jsou za to velice vztekle a řádně proklínáni. Kam se však vracejí Češi?
Říše středu je všude a nikde. Kterékoliv místo ve vesmíru může být středem, a to aniž by konkurovalo jiným středům. Nefunguje podle tohoto pravidla, které výjimky jenom potvrzují, celý kosmos?
/Sun – angl. slunce, čes. s(u)lunce/
