Korea je jedinou zemí na světě, kde se v některých klášterech dochovala tradice uspořádat dvakrát za rok, konkrétně v létě a v zimě, tříměsíční intenzivní meditační ústraní. Během ústraní účastníci neopouštějí brány kláštera a tráví dny v meditaci.

V mezinárodních klášterech se očekává, že účastníci nebudou po dobu ústraní mluvit, pokud to nevyžaduje jejich pracovní role v zajišťování hladkého chodu ústraní.

V některých zemích se dochoval podobný koncept, kdy např. mniši v jihovýchodní Asii po dobu období dešťů zůstávají ve svých klášterech, s výjimkou dopolední pochůzky na žebrotu. Nebo mniši v některých japonských výcvikových klášterech zůstávají v areálu kláštera, ale rozsah jejich aktivit bude variabilnější a ústraní s důrazem na meditaci a udržování ticha bude trvat jeden týden v měsíci.

Příklad denního programu z mezinárodního kláštera Musangsa, zenové školy Kwanum v době ústraní:

4:00    budíček

4:25    108 poklon

5:00    zpěvy

5:40    zazen

6:10     snídaně

6:40    úklid

7:30    přestávka

9:00    zazen

11:15    oběd

13:30   zazen

16:30   večeře

18:00  zpěvy

19:00  zazen

21:20   večerka

Kláštery v Koreji začínají svůj den ve 3 nebo 4 hodiny. Kláštery v horách spíše ve 3, na vesnicích a ve městech spíše ve 4 hodiny.

Poklona v buddhismu není výrazem uctívání, vedle významu ranní rozcvičky, má smysl jako meditace v pohybu. Charakterizujeme ji jako akt, kdy se naše „malé já“ (ego) skloní před naším „pravým já“ – tedy probuzenou myslí, kterou symbolizuje socha Buddhy.

Při recitaci textů máme příležitost udržovat bdělou pozornost v přítomném okamžiku a prostřednictvím zvuku se harmonizovat s ostatními.

Tichá meditace vsedě zazen, je jádrem zenového výcviku. Dává nám příležitost, jak odložit naše myšlení a vidět jasněji.

Lehké vegetariánské jídlo je během ústraní podáváno také v tichu, všichni společně jedí stejné jídlo ve stejný čas, podle forem, které s buddhistickou naukou přišly z Číny.

Úklid a další práce nezbytné k zajištění chodu celého kláštera jsou nedílnou součástí ústraní. Volné chvíle tráví účastníci ústraní nejčastěji odpočinkem nebo procházkami v přírodě. Během ústraní má každý účastník dvakrát týdně krátký osobní pohovor s učitelem, kdy je vystaven dilematu ve formě kóanové otázky.

Jednou týdně proběhne společné setkání s řečí dharmy, kde se jeden účastník krátce podělí o své zážitky a poté učitel odpoví na otázky z publika.

Očekává se, že účastníci budou udržovat po dobu ústraní ticho, nebudou používat elektroniku. Také se nedoporučuje číst knihy.

V obdobích mimo ústraní, tedy na jaře a na podzim, je denní režim rámcově podobný, dopolední úsek 9 – 11 hod. a odpolední úsek 13:30 – 16:30 není věnovaný meditaci vsedě, ale většinou práci. Mimo ústraní je často v klášteře přítomný menší počet lidí. Práce zahrnuje zajištění všech funkcí kláštera včetně úklidu budov i pozemků, vaření jídla, příprav a vykonávání ceremonií, péči o hosty a další. V období mimo ústraní je běžné mluvit, používat elektroniku, číst knihy, cestovat mimo vlastní klášter.

Popis ústraní se vztahuje ke stylu mezinárodní zenové školy Kwanum, která ač má kořeny v Koreji, používá některé výcvikové nástroje z japonských škol a celkově se snaží učinit styl výuky stravitelnější pro dnešní lidi, včetně lidí ze západních zemí. V tradičnějších korejských klášterech bude denní program zhruba podobný, ale nebude obsahovat společné poklony.

Pokud v programu ústraní budou zpěvy, potom jen jednou denně cca 10:45 – 11:15. Program nebude obsahovat kóanové rozhovory a řeči dharmy. Nebude kladen důraz na udržování ticha. Pravidelné rozhovory a ticho během ústraní jsou příkladem japonských výcvikových prostředků.

V korejských klášterech během ústraní bude celkový čas věnovaný formální meditaci nejčastěji v rozmezí 8 až 12 hodin denně, ale existují i kláštery s intenzivnějším programem. Především během zimního ústraní je běžné, že týden před dnem, kdy Buddha podle tradice dosáhl probuzení, bude denní program daleko intenzivnější.

Všechny úkony a postupy jsou formalizované a ritualizované, abychom mohli obrátit svou pozornost z vnějšího světa dovnitř. Důležité je odložit své ego a jednat společně se skupinou. Organizace je velmi hierarchická, protože Korejskou společnost hluboce ovlivnilo učení Konfucia, a protože všichni muži mají dvouletou zkušenost z armády. Škola Kwanum pořádá meditační ústraní v rozmezí 1 den až 1 měsíc také v Evropě.