Slovo idiot pochází z řeckého výrazu idiōtēs, což znamenalo „soukromník“. Idiot tedy není označení nijak hanlivé, ale spíše pochvalné, neboť téměř všichni občané si zakládají na tom, že jsou jedineční, jiní, že jsou soukromníci, individualisté, egoisté, sobci, vlastníci apod.
Při studium reklam, nám stačí jako výchozí premisy dalšího zkoumání pouze dvě níže uvedené věty. Jejich zkoumáním v reálném prostředí a hlavně u sebe, se můžeme pokusit potvrdit nebo vyvrátit jejich platnost:
- Reklamy jsou určeny k výrobě idiotů.
- Reklamy jsou pro idioty.
Mnoho lidí chápe, že režim, který vytváří z lidí idioty, je špatný, ale bojovat proti němu nijak nechtějí. Obyčejně je tomu víceméně z pohodlnosti nebo ustrašenosti. Většinou se domnívají, že takový boj nemá smysl, neboť nedisponují většími zbraněmi, silami, možnostmi a prostředky jako jejich nepřítel, Selhávají podle pravidla, že si nechají vnutit zbraně a taktiku svého protivníka.
Boj dospělých lidí proti reklamě, když ne z vlastních důvodů, tak z mravních důvodů ohlupování vlastních dětí, je však při dobré taktice a organizaci bezpečný. Každý tím osvobozuje vlastně sám sebe. Už jenom z existence reklam je vidět, jaký má nepřítel ohromný strach z obyčejného malého člověka, jinak by si nedával tolik práce s jeho ohlupováním. Především by tedy museli lidé bojovat proti sobě samým, ale to nechtějí. Pohodlnost soukromníků (idiotů), která z nich dělá idioty (soukromníky) je jim nadevše. Raději přizpůsobují své myšlení, jednání a vědomí své slabosti.
Mediální reklamy jsou hlavně nadnárodního korporátního charakteru. Jejich akceptování stvrzují lidé, národy a státy své otroctví a souhlas s globální nadvládou, tyranií a totalitou nového světového pořádku (nepořádku).