Vliv tréninku na zdraví je dlouhodobě diskutovanou otázkou. Příznačné je známé německé  rčení, že Sport ist Mord, které každý aktivní nebo bývalý aktivní sportovec rád potvrdí.

Genocida a s ní spojená nemehlovitost populace, přesáhly již dávno své kritické meze, a tak poměr zranění a úmrtí při tělesném pohybu zvířat a civilizovaných lidí, se překlopil v úplný neprospěch člověka. Uvědomovat si tuto svoji katastrofu však nejpostiženější tvor na planetě Zemi však vytrvale odmítá, natož aby s ní chtěl něco pozitivního dělat. Degenerativní nemoc, jako každý parazit a choroba, chrání vší silou svého pudu sebezáchovy sebe i svého hostitele.

Slovo sport foneticky indukuje výraz spor, ve smyslu soupeření. Každé soupeření (konkurence) má destruktivní vliv na zdraví vlastní i druhých. Těžko však o důvěryhodnosti tohoto tvrzení přesvědčíte někoho, jeho život je vyjádřením soupeřivé síly, kterou si nijak neuvědomuje. A to navíc, když soupeřivá síla se jakémukoliv svému uvědomování zarputile brání.

Některé systémy řeší tuto situaci ignorováním a nebo dokonce navíc jejím hospodářským využíváním a zneužíváním, jak jsme toho dnes svědky hlavně u globálně rozšířené západní kultury, civilizace, náboženství, politiky, ekonomiky, a zejména sociální praxe, ve smyslu nakládání s domorodci a občany vlastního státu.

Nejlepším způsobem, jak se přesvědčit o vlivu toho kterého způsobu tréninku na zdraví, je jeho praktické provádění. Jenom člověk duševně nedostatečný se nechává nalákat ke cvičení pomocí prezentace různých výhod, byť i dobře míněných. Důležitějším je však tlak životních zkušeností, který na podvědomé úrovni v kritických situacích nutí trpícího jedince k hledání toho, kde tesař nechal díru. Je samozřejmě jasné, že tento proces jde přes mrtvoly a nikoho nešetří. A počty padlých, kteří si dilema té situaci ani neuvědomili, jsou tak obrovské, že svými počty zarážejí.

Vesmír jako napětí polárního charakteru (taichi) je ve své iluzi nekonečný, a tak hlediska jeho délky a dávek utrpení nehrají žádnou roli. Jedinou možností, jak zkrátit takové martyrium skýtá trénink, neboť zmnožuje zkušenosti a umožňuje jejich zhodnocení (poznání). Bohužel trénink je utrpením navíc, a tak se mu podvědomě lidé velice zarputile brání. Jelikož život obecný skýtá nepřeberně starostí a trápení, věnují se lidé raději okamžikově příjemnějším únikovým aktivitám. Mezi tyto, mimo obvyklého holdování světu ve formě zábavy, alkoholu, drog, přejídání, mamonu, pohlavní nedostatečnosti a jiných pošetilostí, patří ovšem i trénink, zvláště pak ten sportovní.

Způsoby i názvy tréninku jsou různé. Takzvanou dělící čáru vlivu na zdraví a bytí člověka mezi nimi tvoří přesně nerozlišitelné polární charaktery vlastností jako jsou například konkurence-kooperace, destrukce-konstrukce, antikoncepce-koncepce, analýza-syntéza, disharmonie-harmonice, rozklad-soulad atd. Záleží tedy na každém jedinci, jak se v jejich napětích orientuje a čemu v rámci svých povahových a prostředím daných možností dává přednost. Výsledný vliv takového počínání není vždy okamžitě patrný, ale projevuje se dlouhodobě. Tvoří povahu, která člověka unáší osudem tím nebo oním směrem.

V západním křesťanském prostředí, tím zmíněným tesařem nemusí být pouze řemeslník, zanechávající ve stavbě domu otvory pro okna a dveře, ale třeba také  Ježíš z Nazareta, a to s ohledem na jeho původní odbornou kvalifikaci. Přitom všem je však nutno také počítat s tím, že ony díry zanechané tesařem byly v historickém průběhu křesťanství možná velice pečlivě zazděny především samotnými tzv. křesťany, aby žádná dušička nemohla uniknout z jeho pekla jak na tomto, tak zvláště onom světě.

Podoby a vlivy křesťanství na národa roli dědičné, jsou ovšem rozličné, a jenom intelektuálně zaostalý kritik by mohl tuto úvahu chápat jako protikřesťanskou.

Explore More

Odpor k pokynu

Odpor k jakémukoliv pokynu, který se týká běžného občanského života, se lépe vyjeví, pokud se zaměříme na nějaký cvičební pokyn, tj. pokyn ke cviku (tělesnému pohybu), který nám uděluje druhá osoba

Regulace sociálního života a médií

Odvěká (mužská) psychopatická snaha, jak ovládat druhé, čiší z každého našeho projevu, slova, hlásky i písmene. Někteří ji nazývají bohem.

Distribuce ki

Východní koncept vnitřní, životní či univerzální síly (jap. ki) býval dříve západní vědou zesměšňován jako nesmysl či poetická dětinskost, která nemá v objektivní realitě vůbec žádné reálné vědecké opodstatnění.