Vliv tréninku na zdraví je dlouhodobě diskutovanou otázkou. Příznačné je známé německé  rčení, že Sport ist Mord, které každý aktivní nebo bývalý aktivní sportovec rád potvrdí.

Genocida a s ní spojená nemehlovitost populace, přesáhly již dávno své kritické meze, a tak poměr zranění a úmrtí při tělesném pohybu zvířat a civilizovaných lidí, se překlopil v úplný neprospěch člověka. Uvědomovat si tuto svoji katastrofu však nejpostiženější tvor na planetě Zemi však vytrvale odmítá, natož aby s ní chtěl něco pozitivního dělat. Degenerativní nemoc, jako každý parazit a choroba, chrání vší silou svého pudu sebezáchovy sebe i svého hostitele.

Slovo sport foneticky indukuje výraz spor, ve smyslu soupeření. Každé soupeření (konkurence) má destruktivní vliv na zdraví vlastní i druhých. Těžko však o důvěryhodnosti tohoto tvrzení přesvědčíte někoho, jeho život je vyjádřením soupeřivé síly, kterou si nijak neuvědomuje. A to navíc, když soupeřivá síla se jakémukoliv svému uvědomování zarputile brání.

Některé systémy řeší tuto situaci ignorováním a nebo dokonce navíc jejím hospodářským využíváním a zneužíváním, jak jsme toho dnes svědky hlavně u globálně rozšířené západní kultury, civilizace, náboženství, politiky, ekonomiky, a zejména sociální praxe, ve smyslu nakládání s domorodci a občany vlastního státu.

Nejlepším způsobem, jak se přesvědčit o vlivu toho kterého způsobu tréninku na zdraví, je jeho praktické provádění. Jenom člověk duševně nedostatečný se nechává nalákat ke cvičení pomocí prezentace různých výhod, byť i dobře míněných. Důležitějším je však tlak životních zkušeností, který na podvědomé úrovni v kritických situacích nutí trpícího jedince k hledání toho, kde tesař nechal díru. Je samozřejmě jasné, že tento proces jde přes mrtvoly a nikoho nešetří. A počty padlých, kteří si dilema té situaci ani neuvědomili, jsou tak obrovské, že svými počty zarážejí.

Vesmír jako napětí polárního charakteru (taichi) je ve své iluzi nekonečný, a tak hlediska jeho délky a dávek utrpení nehrají žádnou roli. Jedinou možností, jak zkrátit takové martyrium skýtá trénink, neboť zmnožuje zkušenosti a umožňuje jejich zhodnocení (poznání). Bohužel trénink je utrpením navíc, a tak se mu podvědomě lidé velice zarputile brání. Jelikož život obecný skýtá nepřeberně starostí a trápení, věnují se lidé raději okamžikově příjemnějším únikovým aktivitám. Mezi tyto, mimo obvyklého holdování světu ve formě zábavy, alkoholu, drog, přejídání, mamonu, pohlavní nedostatečnosti a jiných pošetilostí, patří ovšem i trénink, zvláště pak ten sportovní.

Způsoby i názvy tréninku jsou různé. Takzvanou dělící čáru vlivu na zdraví a bytí člověka mezi nimi tvoří přesně nerozlišitelné polární charaktery vlastností jako jsou například konkurence-kooperace, destrukce-konstrukce, antikoncepce-koncepce, analýza-syntéza, disharmonie-harmonice, rozklad-soulad atd. Záleží tedy na každém jedinci, jak se v jejich napětích orientuje a čemu v rámci svých povahových a prostředím daných možností dává přednost. Výsledný vliv takového počínání není vždy okamžitě patrný, ale projevuje se dlouhodobě. Tvoří povahu, která člověka unáší osudem tím nebo oním směrem.

V západním křesťanském prostředí, tím zmíněným tesařem nemusí být pouze řemeslník, zanechávající ve stavbě domu otvory pro okna a dveře, ale třeba také  Ježíš z Nazareta, a to s ohledem na jeho původní odbornou kvalifikaci. Přitom všem je však nutno také počítat s tím, že ony díry zanechané tesařem byly v historickém průběhu křesťanství možná velice pečlivě zazděny především samotnými tzv. křesťany, aby žádná dušička nemohla uniknout z jeho pekla jak na tomto, tak zvláště onom světě.

Podoby a vlivy křesťanství na národa roli dědičné, jsou ovšem rozličné, a jenom intelektuálně zaostalý kritik by mohl tuto úvahu chápat jako protikřesťanskou.