Často zmiňujme otázku společné podstaty karate, taichichuanu, ale všech lidských tělesných poloh, pozic, postavení a pohybů vůbec.
Důvodů, proč tak činíme, je mnoho. Například ten, abychom v jiných stylech cvičení viděli způsob cvičení svůj vlastní, nebo abychom zabránili vzájemné nesnášenlivost cvičenců oddávajících se odlišným způsobům tréninku.
Začátečník, aby pronikl z povrchní úrovně cvičení do vyšší či hlubší úrovně tréninku, nebo případně až k jeho podstatě, musí se zaměřit jenom na jeden styl cvičení. Nesmí migrovat podle svých momentálních nápadů, nálad a zájmů k jiným. A navíc, nesmí přitom propadnout tolik obvyklému falešnému sebevědomí, že zrovna on cvičí ten nejlepší způsob, druh nebo styl tréninku, zatímco jiní cvičenci nemají to štěstí, jsou nedostateční nebo se pohybují na scestí.
Takové, v naší společnost tolik obvyklé mravní očišťování na úkor druhého, je nekritické a ubohé. Napřed je nutné dosáhnout zmíněné podstaty a pak je možné kriticky posuzovat cvičební projev svůj vlastní i jiných. Předtím je nutné vydržet, a mít svým způsobem uvědoměle klapky na očích, aby člověk nebyl rozptylován.
Způsoby cvičení starého karate (okinawského) a taichichuanu bývaly v mnohém podobné. Jednou z podobností je délka cvičení sestav. Například u sestavy 24 cviků taichichuanu se doba cvičení doporučuje 8 minut, nebo i déle. Pro evropského začátečníka je to doba dosti dlouhá, při které ztrácí kontinuitu svých pohybů, pohyb jeho těla je přerušovaný, případně pohyb jeho chi vázne, trhá se či spadává). Vytrvalostí a postupem času se však může propracovat k době provádění uvedené sestavy delší.
Zajímavé je, že Gichin Funakoshi, známý propagátor karate z první poloviny minulém století, doporučoval základní dobu cvičení nějaké sestavy karate (kata) 2 minuty. V případě sestavy nějakých 24 cviků (postavení) je to pro evropské cvičence karate doba poměrně velmi dlouhá.
Asi před 50 lety doporučovali japonští instruktoři karate dobu cvičení takové sestavy asi 50 vteřin (tedy asi 1 minutu). Dnes je obvyklou dobou cvičení nějaké sestavy karate asi 20-30 vteřin (čili asi ½ minuty), a možná i méně. Je možné, že pro pozornost diváků je i tato doba dosti dlouhá a nudná. Sportovně cvičené sestavy karate jsou cvičené především pro rozhodčí, popřípadě diváky, a nějaký přínos pro samotného cvičícího bývá vedlejším.
Gichin Funakoshi také ve svých spisech uvádí, že prý na Okinawě bývali i výjimeční cvičenci, kteří dokázali zacvičit nějakou sestavu (kata) za 5-7 vteřin. Je to pro nás fantastická rychlost. U dnešních cvičenců se rychlé provedení od pomalého liší asi o jen 10 vteřin (20-40 vteřin). Zrychlování a zpomalování pohybů jim činí často potíže, neboť pohyby neovládají na úrovni svého podvědomí.
Velice zajímavé by bylo rychlé provedení sestavy 24 cviků taichichuanu. Pozor, název této sestavy není shodný s počtem cviků, které sestava obsahuje – cviků obsahuje více a název je symbolický.
Informace zde uvedené nelze brát stoprocentně jako správné. Bylo by potřeba je teoreticky i prakticky prověřit. Je to už asi 30 let, kdy jsme se v naší cvičební skupině zabývali takovými problémy, a paměť ráda selhává. Ale pro dnešní mladší cvičence by takový výzkumný úkol mohl být rozhodně velice zajímavým…